Historie a současnost školy

Rok 1967 – 1969

Historie školy se začala tvořit již v roce 1967, když vedení národního podniku Dopravní stavby Olomouc (DSO) dospělo k pevnému rozhodnutí vybudovat své vlastní učiliště. Po náročných jednáních byla v témže roce podepsána smlouva mezi Pozemními stavbami, n. p., Olomouc a Dopravními stavbami, n. p., Olomouc o výstavbě školy v Rooseveltově ulici v Olomouci, Nových Sadech.
A v roce 1968 již okolí Nových Sadů dominuje nový areál odborného učiliště s desetipodlažní hlavní budovou domova mládeže (s kapacitou 264 lůžek), ve spodních patrech budovy jsou kanceláře vedení školy a administrativy. Součástí hlavní budovy je stravovna a navazující dvoupodlažní budova pro teoretickou výuku (5 tříd a kabinety) a odbornou výuku (dílny jsou umístěny v přízemí budovy včetně koupelen a sociálních zařízení). Pracuje se na posledních úpravách nových budov i okolního terénu. Před výškovou budovou byla umístěna sochařská práce akademického sochaře Jiřího Pelikána.
Provoz Odborného učiliště n. p. Dopravní stavby Olomouc v nově postaveném areálu školy byl zahájen dnem 1. 9. 1969. Podnik Dopravní stavby Olomouc se tak stal jedním z prvních firem v regionu s komplexním zařízením pro výchovu učňů – škola ve svém areálu poskytovala žákům teoretickou výuku, odborný výcvik, ubytování v domově mládeže a celodenní stravování ve školní jídelně.

Období 1969 – 1979

Nová škola se naplnila žáky. Vyučovaly se tříleté učební obory automechanik a provozní a strojní zámečník pro potřeby podniku Dopravní stavby Olomouc. Na počátku sedmdesátých let byla zahájena výuka prvního stavebního oboru – zedník. Byla zřízena svářečská škola odborného výcviku. Domov mládeže byl naplněn ubytovanými žáky.
Nesmíme zapomenout, že pro zabezpečení chodu školy byl nepostradatelný úsek hospodářské správy (uklízečky, údržbář, kotelník), kuchařky ve školní jídelně a pracovnice ekonomického úseku.
K doplnění tehdejší atmosféry sedmdesátých let by pamětníci jistě vzpomněli i účast školy na mnohých zemědělských brigádách, účast v soutěžích odborných i sportovních mezi školami regionálními i republikovými. Byli jsme i školou „mezinárodní“ – v letech 1976-1978 se na profesi provozní zámečník připravovali i vietnamští žáci.
Populačně silné ročníky konce padesátých let způsobily velký příliv žáků a vynutily si rozšíření kapacity odborného učiliště. s prostorem pro další stavbu nebyl problém, neboť areál byl veliký a nacházel se tehdy na periferii města v blízkosti řeky Moravy. Z dnešního pohledu se již o periferii hovořit nedá a poloha v blízkosti řeky také není stavebně příliš záviděníhodná (ničící povodně 1997). Zahájila se výstavba opravárenské haly pro automechaniky a zámečníky, práce byly dokončeny v roce 1975 a nutno dodat, že svému účelu budova slouží dodnes.
V sedmdesátých letech zaměstnanci a žáci začali budovat sportovně rekreační areál v krásném prostředí Jižní Moravy v Břestku u Uherského Hradiště. Od skromných začátků, kdy zde stál jen stanový tábor s polní kuchyní a jídelnou chráněnými pouze celtou, se postupně vybudovala hlavní budova s několika pokoji a společenským sálem, zděná budova s novou kuchyní a jídelnou, budova umýváren a dalšího sociálního zařízení.

Období 1979 – 1989

Od 1. září 1979 byla škola zařazena do sítě středních škol s názvem Střední odborné učiliště, Olomouc, Rooseveltova 79. Tento rok byl také začátkem příprav výuky nově koncipovaných oborů podle požadavků tehdejší výchovně vzdělávací soustavy – vyučovaly se obory mechanik opravář se zaměřením pro stroje a zařízení (nový název oboru provozní zámečník), mechanik opravář se zaměřením pro silniční a motorová vozidla (obor automechanik), zedník a tesař.
Pro stavební profese byla začátkem osmdesátých let započata stavba výukové haly a předána do provozu 1. září 1983. Rokem 1982 se rozběhla i výstavba sportovního areálu – atletická dráha, travnaté hřiště pro kopanou, vržiště pro kouli, skokanské sektory, asfaltové hřiště na házenou a minikopanou, hřiště na odbíjenou, dva tenisové antukové kurty s tenisovou stěnou. Sportoviště bylo slavnostně otevřeno sportovními hrami zaměstnanců Dopravních staveb dne 5. července 1983.
A pozorný čtenář se již ptá: Co prostory pro teoretickou výuku? Přibývá žáků, budují se dílny pro odborný výcvik a nechybí škole třídy? Ano, chybí. Stávající počet tříd již zcela nevyhovuje! Proto byla v roce 1986 schválena projektová dokumentace a po dvou letech budování byla 1. září 1988 otevřena nová moderní třípatrová budova školy. V přízemí budovy jsou odborné dílny, pracoviště pro obor automechanik a autoelektrikář, šatny žáků a kantýna pro zajištění občerstvení nejen žáků, ale i pracovníků a příchozí veřejnosti. V 1. patře se nachází ředitelství školy, sborovna, kanceláře pracovníků zajišťujících provoz školy, zasedací sál, klubovna, fitcentrum, víceúčelový společenský sál, který se využívá jako malá tělocvična a učebny výpočetní techniky. Ve 2. patře budovy jsou učebny pro výuku všeobecně vzdělávacích předmětů (10) a ve 3. patře učebny odborných předmětů (9). Součástí jednotlivých pater jsou kabinety pro vyučující a samozřejmostí každého patra je sociální zařízení v potřebné kapacitě.
Ale od výstavby nazpět k výuce. Všechny obory měly v této době délku výuky 3 roky a 4 měsíce. Byly ukončeny závěrečnou učňovskou zkouškou. V praxi to vypadalo tak, že žáci na konci třetího ročníku odešli na souvislou praxi na jednotlivá pracoviště (září – listopad), a potom v prosinci ve škole vykonali závěrečné zkoušky.
K doplnění informací je třeba dodat, že učitelé byli zaměstnanci Krajského národního výboru (KNV) Ostrava, zbývající pracovníci školy byli zaměstnanci Dopravních staveb Olomouc.
Ve škole pracovalo několik zájmových kroužků – hudební, kroužek mladých techniků, velký zájem byl o motokáry. Škola se pravidelně zúčastňovala soutěží, které pořádalo ISGR Bratislava, sdružující stavební organizace a jejich učiliště celé republiky, Prahou počínaje a Košicemi konče.
Nesmíme zapomenout na družební kontakty s učilištěm v Sosnovci u Katovic v Polsku. Zajímavé byly výměnné pobyty žáků – polští studenti pobývali v rekreačním středisku naší školy na Břestku, naši žáci jezdili o prázdninách do Ustky u Baltského moře.

Období 1989 – 1999

Celospolečenské změny a události konce roku 1989 vnesly hlubokou změnu i do života a celkové koncepce školy ve všech jejích oblastech. Charakteristickým znakem tohoto období byla transformace dlouholeté vazby k mateřskému podniku Dopravní stavby Olomouc na přechod pod řízení státní správou a současně ukončení činnosti odboru školství KNV Ostrava, který řídil teoretickou výuku.
V tomto období docházelo ke změnám v názvech i zřizovatelích školy:
Dnem 1. 1. 1991 dle zákona č. 163/1989 Sb. a zákona 111/1990 Sb. bylo střední odborné učiliště vyčleněno ze státního podniku Dopravní stavby Olomouc, pozměněn jeho název na Střední odborné učiliště stavební, Olomouc, Rooseveltova 79, zřizovatelem bylo Ministerstvo výstavby a stavebnictví České republiky, škola se stala státní příspěvkovou organizaci. Zřizovací listina uvádí: „Základním účelem a předmětem činnosti státní příspěvkové organizace Střední odborné učiliště stavební Olomouc (dále jen „organizace“) je profesní výchova a výuka mládeže pro dělnická povolání, a to teoretické a praktické vyučování i výchova mimo vyučování, výuka dospělých pracovníků za účelem získávání vzdělání, kvalifikace, rekvalifikace, včetně studia při zaměstnání, ověřování odborné způsobilosti: výkony, práce a služby, školení, odborné semináře, kursy, výroba a jiná hospodářská činnost“ (viz Rozhodnutí č.533/1990 ze dne 20. 12.1990).
O pět let později, 6. března 1996, sice název zůstává, ale škola přešla pod Ministerstvo hospodářství ČR. Ve stejném roce je k 30. srpnu pozměněn název na Střední odborné učiliště a Učiliště, Olomouc, Rooseveltova 79. Důvodem bylo sloučení školy s příspěvkovou organizací Střední odborné učiliště a Učiliště strojírenské, Mariánské Údolí. Kromě toho se od 1. listopadu 1996 zřizovatelem stává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
S účinností od 1. července 1997 bylo stávající učiliště nově sloučeno s příspěvkovou organizací Střední odborné učiliště a Odborné učiliště stavební, Olomouc, Střední Novosadská 55. V návaznosti s tímto krokem k 24. červnu 1997 byla provedena změna názvu na Střední odborné učiliště, Odborné učiliště a Učiliště, Olomouc, Rooseveltova 79.
Mimo změn názvů a zřizovatelů školy se měnila zásadním způsobem také nabídka učebních a studijních oborů. Změny vycházely ze dvou skutečností. Jednak bylo nutno zabezpečit výuku těch oborů, které se vyučovaly na převzatých učilištích (SOU a U strojírenské, Mariánské Údolí a SOU a OU stavební Olomouc, Střední Novosadská), jednak bylo potřeba přizpůsobit se požadavkům veřejnosti. a tak kromě oboru truhlář se zaměřením na výrobu nábytku se začaly vyučovat nové stavební obory instalatér, lakýrník, malíř. Přibyly také strojírenské obory autoelektrikář a klempíř pro strojírenskou výrobu (autoklempíř). Kromě klasických tříletých učebních oborů byly vytvořeny podmínky i pro studijní obory, ať už ve formě čtyřleté (operátor stavební výroby), tak i ve formě dvouleté – nástavbové (stavební provoz, provozní technika, dřevařská a nábytkářská výroba). Klempířské práce ve stavebnictví, zednické práce, malířské a natěračské práce a obchodní provoz patřily k těm oborům, jež byly nabízeny méně zdatným žákům, ať už s nedokončenou školní docházkou, nebo absolventům zvláštních škol.
Úplnou novinkou bylo otevření studijního oboru obchodník. Zcela poprvé bylo možno v prostorách školy spatřit děvčata, která doposud, na ryze chlapeckém učilišti, v této škole nikdy nebyla. Studium bylo zpočátku dvoustupňové – žáci absolvovali tříletý učební obor ukončený závěrečnou zkouškou a podle svého zájmu pokračovali dvouletým studiem ukončeným maturitní zkouškou. Později byl tento obor upraven jako studijní čtyřletý.
Z výše uvedených faktů je zřejmé, že se měnilo i personální obsazení školy vyplývající z požadavků nově zaváděných výukových oborů. Došlo k výraznému nárůstu převážně pedagogických pracovníků – odborníků v jednotlivých řemeslných profesích, ale přibylo i zabezpečujícího personálu. Byl utvořen poměrně stabilní kádr zaměstnanců, kteří pracují ve škole dodnes.
Tak jako v předchozích etapách i v této třetí etapě dochází k rozšiřování a další výstavbě školy:
Pro nový obor instalatér byly vybudovány dvě učebny a zmodernizovány dílny pro zámečníky. Byla vybudována a vybavena dílna pro autoelektrikáře včetně prostorů diagnostické dílny. Osnovami oborů automechanik, autoelektrikář a klempíř–strojírenská výroba bylo podmíněno vybudování autoškoly pro výcvik řidičů skupiny B a C.
Bylo třeba řešit dílenské potřeby i dřevařských oborů tesař a truhlář. Od 1. září 1997 byla předána do užívání nová moderní technologická hala (výše nákladů cca 28 milionů Kč). Hala vznikla rekonstrukcí objektu krytého bazénu, který nebyl z finančních důvodů dostavěn (prostory haly zná široká veřejnost díky každoroční krajské výstavě SCHOLARIs – prezentace oborů vzdělávání středních škol a vyšších odborných škol Olomouckého kraje).
Ještě dříve však přišel nešťastný 7. a 8. červenec 1997 a s ním doslova a do písmene velká voda. Povodeň zasáhla celý areál školy na rozloze cca 5 ha pozemků a 12.000 m2 prostor v budovách do výše hladiny 1,35 m. V obdobném rozsahu byly zaplaveny prostory SOU na Střední Novosadské 55, Olomouc, které s účinností od 1. 7. 1997 škola převzala do svého majetku v rámci slučování učilišť. Celkové škody byly vyčísleny na více jak 13 milionů korun. Jen díky nesmírnému pracovnímu nasazení pracovníků školy, kteří nedbali na prázdniny a svou dovolenou, mohla být zahájena výuka již 1. září 1997. a nebyl to jednoduchý úkol. Hygienická stanice Olomouc ostřížím zrakem kontrolovala splnění všech předpisů. Nejsledovanější byly samozřejmě prostory školní kuchyně a jídelny, ale i kantýna a učebny a dílny pro vlastní výuku žáků. Voda vzala vše – nábytek, stoly, židle, učební pomůcky, nářadí, stroje, auta. Bylo nutno strhat podlahy, provést sanační nátěry a malby, neboť plísně bujely opravdu všude. Radnice města Olomouce po dobu čtrnácti dní poskytla bezplatnou možnost vyvážet vše zničené a nepotřebné na skládku v Mrsklesích. s bolestí v srdci a se smutkem v očích nakládali pracovníci jeden kontejner za druhým a sledovali, jak vše mizí v nenávratnu. Obzvláště Ti, kteří „svou školu, své dítě“ od plenek budovali.
Při likvidaci následků povodně v létě 1997 byly provedeny i rozsáhlé úpravy exteriéru učiliště. Byly vybudovány nové komunikace, parkovací a odstavné plochy pro potřeby zdejšího zařízení, zrekonstruována kanalizační síť. O veškerou zeleň v areálu učiliště se postaral Zahradnický podnik města Olomouce, neboť i zde voda vykonala své dílo. Spousta porostu díky dlouhodobému stání vody uhynula.

Období 1999 – 2009

Ve školním roce 2000/2001 došlo k výrazným změnám kompetencí v řízení středního školství z úrovně ústředních orgánů. Řízení středních škol přešlo k 1. 4. 2001 z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR na jednotlivé kraje. Zřizovatelem naší školy se stává Olomoucký kraj, který byl pověřen výkonem řídících funkcí a tento právní stav trvá dodnes.
Do nového školního roku 2005/2006 škola vstupuje s novým názvem Střední škola polytechnická, Olomouc, Rooseveltova 79, který si zvolili sami zaměstnanci. Důvodem změny byla rozšířená nabídka řemeslně odlišných učebních i studijních oborů, kdy stávající název školy nepostihoval tuto rozmanitost vzdělávací nabídky. Vyučované obory byly rozčleněny do čtyř směrů: strojírensko-automobilního, stavebního, dřevařského a obchodního. V uvedeném školním roce školu navštěvuje 800 žáků. Název školy i nabídka směrů vzdělávání trvá dosud.
I v této čtvrté etapě se škola stavebně rozšiřovala. Nejnáročnějším stavebním dílem byla tolik potřebná sportovní hala. Chybějící tělocvičnu řešila škola velmi dlouho provizorně. Všechny pokusy o výstavbu byly vždy odsunuty na pozdější dobu. Celých třicet let existence školy, tedy až do roku 1999, žádný ze zřizovatelů nebyl ochoten a schopen novou tělocvičnu postavit. Po dlouhých a náročných vyjednáváních s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Školským úřadem v Olomouci se přece jen v roce 1999 podařilo získat rozhodnutí o přidělení investičních prostředků ve výši 26 milionů korun na výstavbu tělocvičny. V roce 2000 byla zpracována studie nového objektu a vlastní výstavba byla zahájena v červnu roku 2001 a za třináct měsíců, tj. v červenci 2002, byla stavba předána do užívání škole. Celý objekt se skládá ze dvou částí, sportovní haly a spojovacího koridoru haly s budovou školy. Zahrnuje tělocvičný sál, šatny, sociální zařízení, učebny a kabinety, saunu. Slavnostní otevření této moderní sportovní haly za účasti primátora města Olomouce proběhlo 2. září 2002. Sportovní halu dnes využívá nejen škola, ale i veřejnost.
Díky dlouhému, krásnému a teplému podzimu roku 2006 se v rekordně krátkém čase podařilo obléknout dominantní desetipodlažní budovu domova mládeže do nového kabátu, byla dokončena výměna oken a šedá fasáda zmizela pod světle žlutým nátěrem se zelenými bublinami.
Z popsané historie školy je zřejmé, že náklady vložené do výstavby školy a její průběžné modernizace nebyly malé. Za posledních dvacet let bylo v areálu školy proinvestováno 150 milionů korun.
Počet vyučovaných oborů i počet žáků ve třídách se v porovnání s rokem 1970 zpětinásobil.
Škola ctí své poslání, které podmínilo její vznik, vychovávat odborně zdatné řemeslníky. Původní skladbu ryze učebních oborů s výučním listem škola v průběhu let rozšířila a o nástavbové dvouleté maturitní studium a dva čtyřleté studijní obory.
Výsledkem práce všech zaměstnanců v průběhu celé čtyřicetileté historie školy je dnešní moderní komplex střední školy regionálního dosahu s vysokou úrovní kvality profesního vzdělávání.

Současnost školy

Dnešní Střední škola polytechnická, Olomouc, Rooseveltova 79 je školou s komplexním zabezpečením výchovy a vzdělávání. Poskytuje žákům ve svém areálu teoretickou výuku, praktické vyučování a výchovu mimo vyučování ubytovaným žákům v domově mládeže. Součástí školy je i školní jídelna. Díky úrovni poskytovaného profesního vzdělávání se stala školou s nadregionálním dosahem. Zřizovatelem školy je Olomoucký kraj.
Původní komplex školy byl po celou dobu své čtyřicetileté historie rozšiřován a modernizován, jak bylo popsáno v předchozích kapitolách. Teoretická výuka má k dispozici 35 učeben, z toho 4 počítačové učebny s rychlým připojením na internet, úsek praktické výuky využívá 23 dílen a odborných učeben. Vybavení kabinetů jak ve škole, tak v dílnách i dalších kancelářích počítači s přístupen na vnitřní informační portál školy a rychlý internet se stalo pro pedagogy i ostatní zaměstnance samozřejmostí.
Ve školním roce 2009/2010 vzdělávání žáků zajišťuje 95 pedagogů a 55 ostatních pracovníků zabezpečuje technický provoz školy a ekonomické činnosti.
Na počátku uvedeného školního roku do 36 tříd usedá 930 žáků, z toho 84 dívek.
Škola vyučuje 15 vzdělávacích oborů ve čtyřech směrech, a to:

  • směr strojírensko-automobilní
    tříleté učební obory zámečník, klempíř-strojírenská výroba, automechanik, autoelektrikář a navazující dvouleté nástavbové studium provozní technika;
  • směr dřevařský
    tříletý učební obor truhlář a navazující dvouleté nástavbové studium dřevařská a nábytkářská výroba;
  • směr stavební
    tříleté učební obory instalatér, tesař, zedník, obkladač, klempířské práce ve stavebnictví a navazující dvouleté nástavbové studium stavební provoz, čtyřletý studijní obor mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení budov;
  • směr obchodní
    čtyřletý studijní obor obchodník s technickým zaměřením.

Výuka ve všech oborech má formu denního studia.

Pro svou činnost ve školním roce 2009/2010 vytvořili pedagogové úseků teoretického vyučování, praktického vyučování a výchovy mimo vyučování společný program vzdělávání a výchovy. Stále významnější pozici ve škole získávají oborové metodické komise. Byl zpracován program působnosti výchovného poradce a preventisty sociálně patologických jevů. Ve škole začala pracovat školní psycholožka.
Konají se tradiční každoroční lyžařské výcvikové kurzy pro žáky prvních ročníků v Orlických horách a na Slovensku v Nízkých Tatrách; v letošním školním roce se chystáme na lyže i do Rakouska. Na konci jara žáci druhých ročníků stráví týden ve sportovně turistickém táboře v Břestku u Uherského Hradiště.
Při škole pracuje Sdružení rodičů a přátel školy a Školská rada, kterou tvoří zástupci zřizovatele, pedagogů a žáků.

Vzhledem k omezeným dílenským kapacitám školy a současné nezbytné potřebě žáků získávat vědomosti a zkušenosti v provozní praxi, spolupracuje škola na úseku praktické výuky s mnoha firmami Olomouckého kraje:

  • žáci strojírenských oborů získávají praktické zkušenosti u 52 firem,
  • žáci stavebních oborů u 25 firem,
  • žáci dřevařských oborů u 18 firem,
  • obchodníci u 36 firem.

Žáci každoročně navštěvují veletrhy a výstavy nových technologií a produktů příslušných profesních směrů, účastní se firemních odborných seminářů a prezentačních akcí. Pod vedením učitelů se nejlepší žáci připravují na odborné regionální i republikové soutěže. Účast školy ve sportovních turnajích a soutěžích je samozřejmostí.
Pro volnočasové vyžití škola nabízí žákům další sportovní aktivity i další vzdělávání. Žáci mohou využívat venkovní komplex sportovních hřišť, sportovní halu, posilovnu, kurzy autoškoly a svářečské školy, přístup k internetu v PC učebnách.

Olomoucká veřejnost si našla cestu do kvalitně vybavené posilovny, v tělocvičně probíhají kurzy cvičení pro ženy. Konferenční sály a učebny využívají firmy i státní organizace pro své semináře a školení.
Spolupráce školy s profesními svazy a cechy, s Hospodářskou komorou v Olomouci má dlouholetou tradici. Cílem spolupráce je zajištění takové odborné úrovně výuky, aby naši absolventi obstáli ve stále se zvyšující konkurenci na trhu práce. Zástupci hospodářské komory se účastní závěrečných zkoušek. Posuzují odbornou úroveň vědomostí a znalostí žáků i úroveň organizačního zajištění závěrečných zkoušek. Absolventům, kteří během studia i při závěrečné zkoušce dosahovali výborných výsledků a splnili přísná kritéria stanovená hospodářskou komorou, je udělen Hospodářskou komorou ČR certifikát „nejlepší žák oboru“. Slavnostní předávání probíhá v Praze a spolu s žáky jsou přizváni i rodiče. Nejúspěšnějším absolventům je předán spolu s certifikátem i Europass, který se vydává ve spolupráci s Národním ústavem odborného vzdělávání v Praze.
Pro veřejnost, v rámci rozvíjejícího se programu celoživotního vzdělávání a dalšího vzdělávání, je připravována nabídka odborných kurzů, které slouží k doplnění a rozšíření znalostí získaných v předchozím studiu, k získání nové kvalifikace.

Z aktuálních projektů realizovaných školou jmenujme alespoň tyto:

  • Leonardo da Vinci, Socrates – mezinárodní výměny a stáže;
  • VIP Kariéra – školní poradenské pracoviště školního psychologa;
  • Modernizace infrastruktury technického vzdělávání – projekt ROP nástavby školy;
  • Obnova a modernizace technických oborů – měkký projekt zámečník a zedník;
  • Metro education – vzdělávací projekt MAKRa a oboru obchodní,;
  • Projekty MŠMT ČR – PILOT s – pilotní tvorba a ověřování ŠVP u oboru zedník;
  • KURIKULUM s – krajské poradenské centrum pro tvorby ŠVP (pokračování PILOT S);
  • Jednotná závěrečná zkouška – tvorba jednotných závěrečných zkoušek různých učebních oborů;
  • NSK – tvorba dílčích a úplných kvalifikací pro Národní soustavu kvalifikací;
  • UNIV, UNIV 2 – příprava k uznávání vzdělání a celoživotního vzdělávání;
  • IQ AUTo – podpora strojírenských oborů.

Certifikace školy k výkonu specializovaných činností:

  • Centrum instalatérů a topenářů Cechu CTI ČR Olomouckého kraje;
  • Informační centrum SIPVZ MŠMT ČR /č. IC 105/2005/ a Školící středisko SIPVZ MŠMT úrovně Z a P v rámci DVPP;
  • Školící středisko Cechu sádrokartonářů ČR;
  • Autoškola pro oprávnění kategorie řidičů B,C;
  • Svářečská škola pro technologie svařování el. obloukem, plamenem a svařování plastů, úřední zkoušky dle norem EU;
  • Oprávnění k výkonu činností, služeb a výroby na základě 11 živnostenských listů;
  • ISo 9001 – certifikát kvality řízení.